Opinie o Nas

Terapeutické využití tejpování

 

 

FYZIOLOGIE ÚČINKU TEJPU   KONTRAINDIKACE
     
VÝHODY TEJPOVÁNÍ   ČÁSTI TEJPU
     
INDIKACE   VÝBĚR TVARU TEJPU

 

 

Fyziologie účinku tejpu

Správnou aplikací vhodné techniky tejpu na postiženou oblast aktivujeme reflexní odpověď organismu s cílem odstranit patologické změny, čímž umožníme pohybovému aparátu návrat k funkčnímu stavu.

Při nadměrné tělesné zátěži dochází k přetažení či přetížení svalu, může dojít k mikrotraumatizaci a zánětlivým pochodům. Takový sval se stává oteklým a ztuhlým, cítíme únavu a bolest.

Bolest je způsobena především mechanickým poškozením buněk, kdy signály z receptorů každého svalového vlákna snímají mechanické napětí, přičemž hlavním vyvolávajícím faktorem je excentrický svalový stah, a dále je způsobena uvolněním látek z poškozených tkání.

 

Výhody tejpování

Tejpování nabízí oproti standardním terapeutickým postupům, jako je bandážování, ortézování či fixační tejping, řadu výhod:

  • Přizpůsobivost nepravidelnému povrchu – tejp se dá snadno upravit na požadovanou velikost a tvar, je schopen kopírovat pohyb.
  • Snadné osvojení si tejpovací techniky.
  • Umožňuje současné použití s dalšími terapeutickými postupy (kinezioterapie, vodoléčba, elektroterapie, kryoterapie, manuální medicína, akupunktura aj.).
  • Dosahujeme maximálního terapeutického efektu bez vedlejších nežádoucích účinků.
  • Tejpem ošetřený segment má plnou funkčnost, není omezena cirkulace krve, lymfy ani ROM.
  • Zachování funkce vede ke stabilizaci úrovně psychiky, mluvíme o tzv. psychosociální funkci tejpu.
  • Eliminuje bolest a usnadňuje možnosti zatížení segmentu při pohybu.
  • Zapojením neurohumorálních okruhů urychluje hojení postižených tkání.
  • Možnost 24hodinové terapie po 1 až 5 dní.
     

 

Indikace

Indikované diagnózy jsou z celé řady medicínských odvětví od ortopedie, traumatologie, neurologie, pediatrie, sportovní medicíny až po medicínu veterinární. Prostřednictvím tejpu dosahujeme cílů léčby většiny onemocnění – redukce bolesti, otoku a zánětu, relaxace či facilitace svalu. Z diagnóz lze uvést např.:

  • neuralgie
  • vertebrogenní algický syndrom
  • skolióza
  • whiplash syndrom
  • impingement syndrom
  • entezopatie, burzitidy
  • úžinové syndromy
  • periferní i centrální parézy
  • distorze, kontuze, kloubní instability
  • deformity nohy a prstů aj.
     

Tejp pomáhá zkrátit dobu hojení, tím urychlit rekonvalescenci a rehabilitaci, limituje možnost dalšího poškození, poskytuje pocit jistoty a v neposlední řadě slouží jako prevence dalších poranění.

Kontraindikace

Absolutní kontraindikace nejsou známy. Relativní kontraindikací mohou být:

  • hnisavé kožní projevy
  • bradavice
  • pigmentové névy
  • maligní melanom kůže (onkologické stavy)
  • otevřené rány
  • ekzémová onemocnění
  • dermatitidy
  • horečnaté stavy
  • akutní trombózy
  • elefantiáza
  • kardiopulmonální dekompenzace
  • vzácně alergie na složky tejpu
     

Obezřetní buďte při aplikaci tejpu u:

  • diabetes mellitus
  • onemocnění ledvin
  • epilepsie
  • vrozených srdečních vad
  • závažných hemodynamických změn
  • křehké a hojící se kůže (kůže spálená od slunce apod.)
  • těhotenství
     

 

Části tejpu

Tejp lze pomyslně rozdělit na tyto části:

  • kotva – část tejpu aplikovaná VŽDY bez napětí; jedná se o výchozí část pásky, prv­ních 2,5–5 cm tejpu; u některých aplikací se však může jednat o prostředek tejpu; u korekčních technik, kde tejp více napínáme, je nutné nechat na kotvu alespoň 5–10 cm; delší kotva umožní lepší rozptýlení napětí tejpu na kůži, což sníží její mechanické dráždění
  • báze – úsek tejpu za kotvou; napínaná část tejpu mezi kotvou a koncem; prostředek „I“, „X“ nebo mezi „tails“ „Y“; jde o tzv.„terapeutickou zónu“ tejpu
  • konec – poslední část tejpu (2,5–5 cm), která je rovněž nanášena VŽDY bez napětí
    tails – rozdělená část tejpu na pruhy pro „Y“, „X“ nebo „vějíř“
     

 

Výběr tvaru tejpu

Základními tvary jsou „Y“, „I“, „X“, „vějíř“, „síť“ a „donut hole“.Tvar a délku tejpu vybíráme podle velikosti ošetřované oblasti a požadovaného účinku.

 

Y tejp „Y“ tejp
Je nejčastější formou aplikace. Využívá se hlavně v základních technikách k ovlivnění svalu. Po nalepení kotvy tejpu jednotlivými pruhy (tails) obkružujeme svalové bříško. Můžeme zvolit i rozstřižení na tři pruhy a prostřední vést přímo přes svalové bříško.
„I“ tejp
Může být použit namísto „Y“ tejpu. Využíváme ho zejména v akutní fázi, kdy potřebujeme snížit otok a bolest. „I“ svalové bříško neobkružuje, ale vede přímo přes postiženou oblast. Po odeznění akutní fáze lze vyměnit za „Y“.
I tejp
X tejp „X“tejp
Použití zvolíme v místech, kde se začátek a úpon svalu mění v závislosti na pohybu, jako je tomu např. u mm. rhomboidei. Konce prostřižené do „X“ pomáhají lépe rozptýlit napětí tejpu na kůži.
„Vějíř“
Používáme k lymfatické drenáži. Tejp rozstřihneme na 4–8 pruhů podle zvolené šíře tejpu. Kotvu tejpu lepíme do místa lymfatických uzlin a pruhy tejpu vedeme přes oblast otoku.
Vějíř
Síť „Síť“
Je modifikovaný vějíř. Tejp rozstřihneme od středu na 4–8 pruhů (podle šíře tejpu), ale kotva i konec tejpu zůstanou nerozstřižené. Vhodný je v oblasti velkých kloubů.
„Donut hole“
Vznikne prostřižením otvoru uprostřed „X“ tejpu nebo „I“ tejpu. Otvor umístíme přímo nad léčenou oblast. Využíváme ho hlavně v místech kostěných výběžků, k „nadlehče­ní“ a lokálnímu snížení otoku v dané partii. Efekt umocníme kombinací 2–4 „donut hole“ umístěných křížem přes sebe.
donut hole

 

 

Pro další rozšíření znalostí můžete zakoupit odbornou publikaci Terapeutické využití tejpování nebo Lymfotaping.

Zdroj informací: Terapeutické využití tejpování – Jitka Kobrová, Robert Válka, nakl. Grada